STÉVIE SLADKÁ

Mnohem později vědci zjistili, že sledovaná populace téměř netrpí kazivostí zubů. Vysloužila si tedy právem označení „léčivá bylina“. Z jihoamerického kontinentu byla importována do asijských zemí, kde se především jejímu výzkumu a uvedení na trh věnovali Japonci, Číňané, Indové a Korejci. Později si také našla své místo i v Evropě. Dobře se jí daří v nadmořské výšce od 200 do 600 m, mnohdy roste i na velmi vlhké, až bahnité půdě, ale úspěšně se začala pěstovat i v hornatějších oblastech. Od dob, kdy se začala pěstovat v Evropě, si zvykla na odlišné podmínky a úspěšně se adaptovala.V našich poměrech na zimu usychá a rostlina přezimuje v kořenech se zemitým balem.

Steviosid nezpůsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi, ale naopak ho pomáhá udržovat v rovnováze v krvi a játrech. Podporuje činnost pankreasu a léčí diabetes II. typu. Léčebné účinky má i jako desinfekce ústní dutiny, kde úspěšně uklidňuje afty a jiné zánětlivé procesy. Látky obsažené ve stévii pomáhají uklidnit pokožku po spálení sluncem, stévie umí ochránit před vysokým tlakem, podporuje dobré trávení, odtučňuje a zároveň se podílí na zhutnění svalové hmoty.

Jako nízkokalorické sladidlo je vhodná jak pro diabetiky a hypoglykemiky, tak pro všechny, kteří chtějí svou váhu udržet na uzdě. Její listy i nať mají až 200x vyšší sladivost než cukr. Steviosid se v mnoha zemích na světě používá ke slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past a žvýkaček

Hojně se používá i v kosmetice, kde funguje například jako skvělá pleťová voda.. JE ALE DŮLEŽITÉ VEDĚT, že úřady EU považují tuto rostlinu za tzv. potravinu nového typu a zatím ji nepovolily zařadit jako sladidlo, ale pouze jako kosmetikum. Jako takové se také oficiálně prodává v různých bylinkárnách, prodejnách čajů a zelených lékárnách.

Mgr. Jana Zavadilová