HIV POZITIVNÍM NENÍ SEX ZAKÁZÁN, MUSEJÍ ALE DBÁT NA OCHRANU

"V Česku, pokud HIV pozitivní má sex bez kondomu, porušuje zákon o ochraně zdraví, kde se mluví o morální povinnosti sdělit partnerovi diagnózu i o tom, že HIV pozitivní se musí chovat tak, aby HIV nešířil," upřesnil. Záměrné šíření nákazy je podle Hlavatého výjimkou, mnohem víc je těch, kdo o své pozitivitě nevědí a nemoc šíří.
Pokud někdo o své pozitivitě mlčí, může to podle Hlavatého být z obavy, že si těžko najde partnera, když mu předem sdělí, že je HIV pozitivní. "Do toho by málokdo šel, přitom s ochranou není problém, s ní lze vést normální sexuální život, samozřejmě s tím omezením, že kondom musí být při orálním, vaginálním i análním styku," řekl.
Lékař v Domě světla sděluje diagnózu v zhruba 1,5 až dvouhodinovém rozhovoru. Řekne člověku, co se s ním bude dít, jak by se měl dál chovat. "Nehrajeme si na včelku, která opyluje květ, je to o reálném sexu, jakou polohu volit a co a jak dělat, aby k přenosu nedošlo," řekl Hlavatý. Pacient je pak v péči některého ze sedmi AIDS center, kde podepíše "desatero", jak by se měl chovat. Pokud to nedodrží, porušuje zákon.
Z minulosti je znám případ, kdy kanadský steward cestující po celém světě šířil nákazu záměrně. Chtěl se pomstít za to, že se sám nakazil. To je ale výjimečné, HIV pozitivní obvykle po prvním šoku, že se nakazili, pravidla bezpečného sexu přijmou a dodržují. A měl by je podle Hlavatého dodržovat každý, jinak mu hrozí, že se nakazí.
Do Domu světla přicházejí podle něj na testy obvykle lidé, kterým partner sdělil, že mu zjistili HIV. V době, kdy měli sex, o tom nevěděl. Tito lidé se provinili jen tím, že důvěřovali.
Pokud jde o úmyslné šíření, je dokazování složité. Pokud partner nakažené zpěvačky neměl nikdy žádnou jinou partnerku, je vina dívky jasná. Pokud ale měl za řadu let od doby, kdy s ní měl sex, další partnerky, nikdo z laborantů nemůže potvrdit, že virus je právě od ní. "Mohou říci, že typ viru je shodný, ale lidí se stejným podtypem viru může být mnoho," popsal složitost dokazování Hlavatý.
Něco podobného se podle něj stalo v Česku, kde na jedné hygienické stanici se při testování opakoval stejný člověk označený za zdroj nákazy. Žaloba ale neuspěla, protože nikdo z laborantů nemohl říci stoprocentně, že právě tento zdroj všechny infikoval.
Podle Hlavatého i přes osvětu stále lidé málo vědí o cestách nákazy. Virus se přenáší krví a tělními tekutinami. Přesto mnoho z těch, kteří přijdou na test poté, co měli desítky partnerů a stovky nechráněných styků, se bojí v Domě světla dotknout kliky, protože tam žijí lidé HIV pozitivní. I proto zde při odběru dodržují přísné zásady - až před očima testovaného rozlomí obal jehly, aby měl jistotu, že zde se nenakazil.