AP: ČÍM DÁL VÍC AMERICKÝCH PENZISTŮ USEDÁ ZNOVU DO ŠKOLNÍCH LAVIC

Skoro 60 let po ukončení své původní college nemá Pete Shannon pořád dost přednášek a domácích úkolů, píše agentura AP.
Tento osmasedmdesátiletý muž z Dallasu už od odchodu do důchodu v roce 2004 absolvoval na místní obecní college desítky kurzů. Toto léto studoval hudební kompozici a na podzim se chce pustit do filozofie nebo do čehokoli jiného, co vzbudí jeho zájem.
Richmond College, kam chodí, nabízí obyvatelům dallaského okresu starším 65 let každý semestr až šest bezplatných hodin. Podobné úpravy mají školy po celých Spojených státech.
"Je to skvělá příležitost," říká Shannon, který svoji college nazývá "cukrářstvím". "Je to skvělé místo na chození. Katalog je bohatý, jsou tu všechny druhy přednášek."
Vyhlídka na to, že budou musit platit byť jen mírné školné, by mohla být pro penzistu odstrašující, ale četné slevy, odpouštění školného a jiné dohody studium umožňují.
"Teď je víc možností než v minulosti, aby senioři mohli brát hodiny na college a aby na to dostali nějakou pomoc," řekl expert na finanční pomoc Mark Kantrowitz, který řídí FinAid.org.
Mnohé obecné a některé čtyřleté colleges seniorům umožňují, aby naslouchali přednáškám zdarma, nebo školné podstatně zlevňují. Finanční úpravy se různí v závislosti na škole i na věku žáků - zda je jim 60, 62 nebo 65 a víc.
Jednatřicet amerických států plus federální distrikt Washington nabízejí na některých nebo na všech svých veřejných colleges vzdělávání seniorů bez nutnosti platit školné. Studenti si musejí kupovat učebnice.
Poměrně nedávno se otevřely dvě další možnosti. Loni zahájený program nabízí lidem nad 55 let odměnu 1000 dolarů (20.000 korun), pokud za rok odpracují dobrovolně nejméně 350 hodin. Člověk může této částky použít ke svému vlastního vzdělávání, nebo ji může převést na dítě, dítě, o něž pečuje, nebo vnouče. A kreditní program American Opportunity umožňuje studentům každého věku snížit si daně s ohledem na výdaje na studium.
Zpátky do školy by mohlo zamířit ještě víc seniorů, kdyby věděli o velkých slevách nebo možnostech prominutí poplatků nebo kdyby žili poblíž škol. Takto zůstává vzdělání pro mnohé neotevřeným soudkem.
Podle červnových oficiálních údajů Američané ve věku 65 až 74 let tráví v běžném dni 6,77 hodiny zábavou a sportem, 3,58 hodiny se dívají na televizi, 0,71 hodiny čtou, 0,59 hodiny jsou ve společnosti a jen 0,03 hodiny věnují vzdělávání. To je méně než dvě minuty, zatímco průměr pro veškeré obyvatelstvo je 28 minut.
Shannon, který skončil na Rice University v roce 1953, je šťastný, že je ve škole doživotně. Říká, že na kurzy chodí, aby se dostal z domu a pocvičil si mozek. Navíc často těch šest a půl kilometru jezdí na kole.
"Rád si zapisuju přednášky a dělám úkoly. Je to úplnější než si něco vygúglovat. A když skončíte semestr, něco jste se naučili," říká.
Díky všelijakým úlevám utratil od odchodu do penze za vzdělávání jen asi 1000 dolarů. Ale kdyby musil, sáhnul by do svých úspor i trochu hlouběji.
Když finanční záležitosti nehrají roli, pole pro seniory je ještě širší. Jednasedmdesátiletá Anne Carterová Harrison-Clarková je vyžívá jako studentka na William & Mary Law School ve Williamsburgu ve Virginii.
Během své kariéry mimo jiné jako lobbystka a profesorka na Georgetownské univerzitě dlouho toužila po tom, dovědět se něco víc o právech. Teď na to má část i peníze. Je ve třetím ročníku školy, kde studoval její dávný předek Benjamin Harrison, jeden ze signatářů Deklarace nezávislosti. Nevadí jí, že je mezi studenty jediná šedovlasá a že se jí pořád někdo ptá, proč tam je. Krátká odpověď je, že chce udržovat mozkové buňky v provozu.
"Celá tato zkušenost (na college) je něco jako dezert, jako třešinka na dortu. Prostě skvělá zkušenost. Vřele to doporučuju," říká.

ČTK